Jaro u nás vyrazilo v plné síle. Všechno kvete a já nějak nestíhám kolem všeho rození ještě opečovávat zahrádku. Ale kytičky jsou kupodivu docela životaschopné a spousta se jich sama vysemenila. Takže to  vypadá, že letos bude opět plná rozkvetlých květů, pokud stihnu vytrhávat plevel. V sadu kvetou stromy, třešně už jsou odkvetlé a jabloně také pomalu končí. Pod jednou krásnou rozkvetlou jabloní budujeme ohradu pro slepice, které nám tady stále ještě schází. Pole kolem nás jsou stejně jako jinde v republice nyní plné rozkvetlé řepky, u nás se to ale občas střídá i se žlutí pampelišek na pastvinách.

Ovečky už také shodily zimní kožich, měli jsme pochopitelně na stříhání zjednanou pomoc, ale počasí přálo a za pár hodin bylo hotovo. Ovce jsou teď takové nezvykle nahaté  . Jehňat máme skoro 50 a když se dají do jednoho chumlu a začnou si hrát, je to docela zábavná podívaná. Často chodí spát pod střechu a ještě večer slyším šramot, jak se tam honí a přeskakují. A kůzlata se s chutí přidávají – ty máme čtyři. Letos jsme si ale užili i nepříjemnosti – s krkavcema. Nikdy jsem nechtěla uvěřit tomu, že by byli schopní zabít živé jehně. Bohužel letos jsem to viděla na vlastní oči, dokonce něco stihla nafotit i jako důkaz. Přišli jsme tak o několik jehňat, než jsem pochopila, že jediná obrana je být ještě před svítáním na pastvině a hlídat čerstvě narozená jehňata (na starší si už netroufnou). Před týdnem porodily poslední mladé jehnice, takže se konečně vyspím.

Jarní úklid jsem letos začala od okolí domu. Pozvali jsme bagr a trvalo mu celý den, než všechno co bylo potřeba uklidil a dal do pořádku. Ještě to budeme muset ručně dotáhnout, ale podařilo se uklidit a přesypat ty největší hromady. A protože technika je důležitá, pořídili jsme letos konečně velký traktor. Je to sice starý Zetor, ale motor má v dobrém stavu, tak snad bude sloužit. Také jsme k němu hned koupili rotačku, obracečku a nahrabovač. Snad letos už budeme dělat sena sami.

A ještě pár „psích“ novinek. Bella (Easy Squeezy Flying Ear) od Klárky má štěňátka. Narodili se jí dva blue merle pejsci a budou zapsaní pod naší chovatelskou stanicí jako vrh CH. Lex (Alex Flying Ear) dostal na klubové výstavě posledního potřebného CACe a ke klubovému šampionu práce přidal i klubového šampiona krásy  Gratulujeme! A také Gerda z loňského vrhu Čerynky se dala na výstavní dráhu. Zatím si jen zkouší výstavní atmosféru, ale má moc hezké posudky.

A ještě novinka ode mě. Protože mě plno lidí uhání, abych častěji aktualizovala stránky, zvolila jsem takový trochu kompromis. Zavedu album FOTO DNE  – květen, kde se pokusím každý den nebo skoro každý den přidat jednu fotku a ve stručnosti ukázat, co je nového nebo co hezkého se podařilo zachytit.

16.5. v noci nám přivezli maringotku, zatím čeká na silnici, 17.5. šikovný řidič traktoru dotáhnul a potom i dostrkal maringotku na určené místo za domem, může začít její renovace, 18.5. ráno byl mráz -3 stupně – kytičky to přečkaly bez problémů, ale co na to ovocné stromy, to se teprve ukáže, 19.5. Čaminka byla za ženichem Izym (Isidor Krásná louka), pokud vše dopadne, tak by se měla štěňátka narodit kolem 20.7., 20.5. dodělali jsme plot pro slepice, ještě uhrabat, usadit kurník a slepičky se mohou stěhovat, 21.5. kůzlata dostala novou prolézačku ze starých pneumatik a udělala jim takovou radost, že se na ní občas doslova staví na hlavu

Blíží se Velikonoce a na naší farmě je rození v plném proudu. Poprvé se u nás narodila i kůzlata. Roční koze Luise se narodila hned na poprvé trojčata. Neuvěřitelné  !!! Dva kozlíci a kozička. Kozlíci už začínají poskakovat a soupeřit, kdo je silnější, a to jim jsou teprve 4 dny. Máma je trpělivá a pečlivá, zatím je zvládá krmit bez problémů a už je začala vodit s ostatníma po pastvině.

A protože kozy jsou poměrně choulostivá stvoření, rozhodli se kluci, že jim stvoří domeček. Aby byl kozín mobilní, dali mu kolečka a nazvali jsme ho  „VOZÍN“ . Ještě mu chybí povrchová úprava a střešní krytina, ale kozy ho okamžitě začaly zabydlovat. Je vidět, že tímhle vagónkem jsme jim kápli do noty . Teď s nima bude cestovat podle toho, kterou část pastviny budou spásat.

Skoro všechny starší ovce už porodily. Máme přes třicet jehňat a je možné, že ještě některá z deseti loňských jehniček nás také překvapí nějakým jehnětem. Letos poprvé jsem ustála i dva porody, kdy se mi nepodařilo sehnat paní doktorku a musela jsem si poradit sama se špatnou polohou jehněte. Naštěstí se mi s pomocí zkušených rad a knihy podařilo jehňata srovnat a obě ovce i jehňata jsou v pořádku. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom skončit kolem čtyřiceti. To už je pěkný počet. Hlavně mi není jasné, jak si je dokážou ovečky tak rychle rozebrat ke krmení, když si třeba dvacet jehňat hraje na jedné hromadě. A ještě pro ty, kteří se zajímají proč nejsou naše jehňata klasicky bílá – jedná se o plemeno clun forest nebo jejich kříženky a těm se rodí jehňata tmavá a až časem vybělují, podobně jako kladrubáci…na posledním foto je čistá clun forest s jehňaty.

 Dnes u nás napadl sníh. Je pravda, že aprílové počasí je teď na místě, ale doufám, že sníh do rána roztaje. Už kvůli té drobotině na pastvině. Ovce přivedly jehňata k ovčínu, samy tam moc nechodí, ale teď jsou kolem a všechna jehňata, kůzlata i dospělé kozy jsou uvnitř zahrabané v seně. Vzpomněla jsem si, jaké tady byly letos třeskuté mrazy, ale přes den bývalo sluníčko, tak se alespoň trochu ovečky ohřály. Tak ještě pár vzpomínkových fotek ze zimy.

Březen je u nás měsícem jehňat. Kvůli drsnějšímu podnebí na Broumovsku plánujeme porody oveček až když opravdu začíná jaro. První dvojčata se narodila v neděli, další v pondělí. Čertice se  rozhodla, že nás překvapí. Každý rok nás obdarovala jedním beránkem, loni jednou ovečkou – tu jsme si pochopitelně nechali – a letos do toho praštila a konečně porodila dvojčata …… ještě k tomu holky . Ostatní ovečky jsou na rozsypání, takže běhám neustále na pastvinu, abych byla po ruce, kdyby bylo potřeba.

Štěňátka už se zabydlela v nových domovech. Tohle je Hanny, která bydlí v Hradci, takže ji máme blízko a už jsme ji byli navštívit. Má se skvěle, za kamaráda má králíka (původně koupeného jako zakrslého  ) který byl ze začátku skoro stejně velký jako ona. Ale Hanny rychle pochopila, že ona je ten, kdo bude mít navrch. Přesto si spolu moc hezky hrají.

A tohle je Heidy, která se svou kraťandí kamarádkou bydlí na severní Moravě. Vše se učí a opakuje po starší Dastě, takže s ní paníčka Martina přece jen bude mít trochu méně práce.

A tady ještě po jedné fotce ….na první je Frída (Halloween), na druhé je trikolorka HoneyBee a na třetí je Sněhulčina loňská dcerka Gia, která žije v Polsku. Všem majitelům moc děkuji za krásné fotky!

A ještě poznámka k termínům pasení u nás….už je mám připravené a ty základní jsem dala do sekce AKCE….ale budu je ještě doplňovat o další naše akce …. sraz štěňat Flying Ear, výtvarné sympozium, plenér Fakulty výtvarných umění a seminář lékařů na téma přírodní medicína

Malé psí holky rostou jako z vody, už jim bylo 5 týdnů. Každou chvíli k nim dorazí nějaká muchlací návštěva, začínají si hrát s dospěláky, hlavně se Sněhulkou a už tolik nevysávají maminu Crainy, protože dostávají granulky. A je s nima už legrace. Nebude trvat dlouho a sbalí si ranečky a vyrazí do světa. Merle holčiny půjdou obě na Moravu a trikolorky budou v Čechách. Jedna u Prahy a druhá zůstane v Hradci.

Nádherné, skoro jarní počasí, nás minulý týden vyhnalo do polí a lesů. Kuba jel fotit na rybníky kormorány, volavky a divoké husy a já se s částí smečky přidala. Všude byla spousta přezimujících ptáků, kachen, potápek, roháčů, poláků a mnoho dalších. Krásný výlet.

Přejeme všem našim štěníkům, jejich pánům a dalším spřáteleným lidem vše nejlepší do roku 2012. Ať je to rok příjemný, pohodový a ve všem úspěšný.

Gratuluji Erice s Rubkou, Ruby se stala nejúspěšnějším coursingovým psem v kategorii FCI 1 skupiny vyjma borderek.

Také oznamuji, že byl uchovněn trikolorní Hepík (Feel So Happy Flying Ear) …otec Falstaff vom Palmbachtal – matka Anja Flying Ear, ještě provedeme testy CEA a MDR.

Provedla jsem doplnění některých galerií v Odchovech , snažila jsem se tam dodat fotky co nejaktuálnější.

Štěňátka neboli malé brusinky, jak jim říkáme (máma je Cranberry) se mají čile k světu, otevřela očka a začínají se stavět na nožky. Jednotlivé fotky ve Štěňatech.

Crainy se narodila 8.12. štěňátka. Bylo to o pár dní dřív, ale hlavní je, že jsou mamina i štěníci zdraví. Máme čtyři psí holky, dvě trikolorní po tatínkovi a dvě blue merle po mamince. Zatím si jen vrní a z Crainy se stala nesmírně svědomitá maminka, která se o mrňouse vzorně stará. Ještě nedovolila ostatním psiskům, aby si miminka očichali, takže všichni posedávají opodál a nenápadně pokukují, co se u malé rodinky děje. Tatínkem je velice pěkný a hlavně  úžasně pohodový a vyrovnaný pejsek Isidor Krásná louka. Na odběr budou v únoru, což je vhodné pro ty, kteří chtějí strávit se štěňátkem už aktivně léto. První dva měsíce se štěníci batolí doma a v dubnu  mohou vyrážet na krátké procházky, v červnu na delší výlety. Zatím jsou zadaná dvě štěňátka, takže se zájemci mohou hlásit.

A tady ještě foto rodičů:

Také za našima kozičkama dorazil ženich. Tentokrát pouze zapůjčený kozel Smolíček. Holky se ho ze začátku trochu bály a schovávaly se za mně, ale po několika dnech propadly jeho neodolatelnému kouzlu

Z kozího mléka jsme začali v srpnu vyrábět sýry. Moc nám i našim přátelům chutnají, tak uvažujeme o rozšíření výroby v příštím roce.

Letošní podzim byl opravdu velice krásný, tak ještě pár podzimních obrázků z Broumovských stěn i výstupu na Černou horu….a také z našich pastvin.

…a ještě pár fotek, které přišly od páníků Tesinky (Deep Peace Flying Ear). Přestěhovali se do Anglie a Tesinka si užívá moře. Ale kraťandu prý zatím nepotkali žádnou….

Podzim přiběhl, ani jsme se nenadáli. Zjistila jsem, že za celé léto jsem neměla čas se vydat někam na hory, pokud nepočítám mé občasné vyběhnutí do našich domovských Broumovských stěn. A tak jsme využili několika krásných podzimních dnů a vydali se do Orlických hor, do Rýchor a do Krkonoš. V Orlických horách jsme ještě potkali pěkně narostlou zmiji (Kuba naštěstí nedošlápnul a stihnul ji přeskočit), v Rýchorách jsme potkali jeleny, viděli táhnout hejna bernešek a v Krkonoších navštívili kozí farmu, abychom se trochu přiučili.

Na návštěvu přijel náš malý borderáček Andy (Angel Flying Ear) a Ania z Polska poslala fotky malé Giy (Aqua di Gio Flying Ear)

Na testování pasteveckých vloh dorazila chovatelská stanice krátkosrstých kolií Grenay se svými odchovy a s odchovy po Nelsonovi. A šlo jim to docela pěkně, jistě se někteří objeví příští rok na tréninku a později na závodech.

Dorka (Dorothy Flying Ear) se svým pánem uspěla na výstavě v Mladé Boleslavi – V1, CAC, res. CACIB a na bonitaci byla uchovněná jako chovná výborná. Gratulujeme! A Hepík (Feel So Happy Flying Ear)  si vyběhal coursingovou licenci. Zde je v rozběhu se svou polosestrou Rubkou (Barbucha Flying Ear) 

http://www.youtube.com/watch?v=DBGI8wvUpZ0

Rubka (Barbucha Flying Ear) složila další zkoušku z výkonu, tentokrát stopařkou speciálku Fpr1. Rubka pracuje v ústavu ve Slatiňanech jako canisterapeutický pes, ale kromě toho běhá coursing, závodí v pasení (složila zkoušky ZVOP, HWT, IHT 1, 2, a 3) a dále zkoušky v poslušnosti (ZZO, ZOP, ZPU 1). No a teď ještě stopařskou  Je to neuvěřitelně široký záběr. Eriko oběma vám moc gratuluji!!!!

 Nedaleko od nás byla v lomu Rožmitál otevřená nová naučná stezka. A protože tam můj taťka nějakou dobu pomáhal s entomologickým průzkumem, doprovodila jsem ho se Sněhulkou na její otvírání. Je to moc pěkné místo, určitě doporučuji k návštěvě (ale chce to vystihnout dobré počasí, protože je tam krásný výhled do broumovské kotliny).

O víkendu 10. – 11. 9. 2011 se na naší farmě na Kamenné bráně v Martínkovicích konalo Mistrovství republiky v pasení tradičním stylem. V sobotu se skládaly základní zkoušky ZVOP a HWT v tradičním stylu i pro border kolie a v neděli se již konal mistrovský trial. Rozhodčího jsme tentokrát pozvali ze zahraničí. Byl jím W. Scheld z Německa, který se specializuje právě na tradiční styl. Trialu se zůčastnilo celkem 15 psů, z toho 8 v nejtěžší skupině podle IHT3. Přijelo několik závodníků z Rakouska a také z Polska. Výkony byly hodně vyrovnané, proto se stalo, že druhé a třetí se rozdělilo mezi dva závodníky se stejným počtem bodů. Na prvním místě podle IHT3 se umístila dvojice z Rakouska Gerlinde Krachler s bearded kolií Jullou. O druhé a třetí místo se podělili Zuzka Černá s welsh corgi Barberem a Ewa Kolbl s bearded kolií Erinem. Zuzka Černá se zároveň stala mistryní ČR. Rozhodčí velice ocenil výkon stařičkého psa, který ještě i ve svém věku dokázal provést stádo oveček parkúrem. Velká gratulace patří i našemu Alexovi Flying Ear s Petrou Čapkovou, kteří získali třetí titul CACT a tím nárok jako první v historii ČR na udělení titulu Šampion práce CZ pro krátkosrstou kolii. Petro díky za reprezantaci!!! Ve skupině podle IHT1 získala první místo Zdeňka Čermáková s německou ovčačkou Samy, která u nás o prázdninách trénovala a za velice krátkou dobu se Samy dokázala naučit u oveček  tolik, že to dalo na toto krásné umístění. Na druhém místě skončila Karolina  z Polska se šeltií Bellou a na třetím místě rakouská závodnice s australským ovčákem. Tradičně se IHT1 účastnil také slovenský čuvač s MVDr. Valterovou. Rozhodčího velice potěšilo, že na vlastní oči viděl pást ovce toto plemeno a byl přímo nadšený tím, že se u nás lze s čuvačem u ovcí setkat. Celá akce se vydařila a velký dík za to patří i firmě Dibaque, která sponzorovala akci značkovým krmivem FITMIN.

Video Petry a Lexe, kteří skončili celkově na 5. místě, v rámci mistrovství ČR na 3. místě : http://www.youtube.com/watch?v=WIxD3ak58Ag

Před závodem věnoval pan W. Scheld, který s sebou přivezl na pomoc několikanásobného mistra Německa,  dvě odpoledne na školení, které se setkalo s velikým zájmem jak z řad závodníků, tak také rozhodčích a instruktorů. Vzhledem k tomu, že W. Scheld patří k spolutvůrcům zkušebního řádu pro tradiční styl, bylo pro nás nesmírně důležité si upřesnit a ujasnit některé prvky. Zároveň nám předvedl na jednotlivých psech, jak některé cviky lze psa učit, jak správně mají být prováděny a jaké chyby se u těchto cviků mohou vyskytovat. Jako nový prvek bylo u nás poprvé použito míjení stáda jedoucím vozidlem – zatím jsme používali pouze vozidlo stojící. Byli jsme v napětí, zda pes dokáže stádo ukáznit a hlavně udržet, protože ovce nejsou na míjení jedoucího vozidla zvyklé. Ale skoro všichni psi ze skupiny 3 okamžitě pochopili situaci a stádo bez problémů převedli po silnici i když je postupně v obou směrech míjel malý traktor.

Na naši farmu jsme přivezli nové přírůstky. Jsou to letošní hnědé kozičky, dvě sestry z velice dobrého chovu. Spásaly stráně CHKO Český ráj a tak jsou docela dost divoké. Naše Líza a Pippa se nestačí divit. Obě divošky zůstávají zatím přivázané (jinak bychom je už asi nikdy nechytili) a já k nim chodím každé dvě hodiny, nosím jim něco dobrého k snědku a s pomocí našich koz je socializuji. Dostaly jména Thelma a Luisa a Luisa je natolik plachá, že ještě před odjezdem na naši farmu u chovatele proběhla skleníkem. Nad okem má teď několik stehů. Ale mám pocit, že už po několika dnech začínají být klidnější. Už jsou ochotné vzít si krmení z ruky a Pippa si s nima chodí neúnavně hrát. Thelma ji zatím od sebe zahání, ale to na veselou Pippu neplatí, skáče kolem nich a zřejmě jim občas leze na nervy.

Celý srpen byl ve znamení tréninků. Sama jsem neměla čas udělat nějaké fotky, tak jsem si vypůjčila pár obrázků od Daniely a její Dajaverácké  borderčí party, která tady strávila skoro celý prázdninový týden, něco od Alice, něco od Rosti a Michala….Sešla se u nás docela pestrá směs psích plemen. Nejvíc samozřejmě borderky, ale také několik australáků, kraťandy, belgičáci a dokonce dorazilo i úžasné stvoření – kelpie Kuky  Psiska si užívala pasení (všechny to evidentně velice bavilo), páníci pak výlety po skalách a krásné přírodě a hlavně bylo super, že se u nás sešli samí moc fajn lidé. Takže jsme si myslím všichni užili krásné letní dny.

Atmosféra na závodech byla skvělá, naprosto pohodová, což je patrné i z fotek  . Velice děkuji panu rozhodčímu Koškovi, že k nám přijel a byl ochotný nám ledacos předat ze svých mnohaletých zkušeností. Oba dny pro nás všechny byly nesmírně poučné. Moc děkuji také oběma pomocníkům, kteří se starali o zavádění ovcí na start a střídání jednotlivých stád – Mirkovi Vostřezovi s borderkou Coudym a Michalu Jindrovi s borderkama Kačenkou a Punťou, dále veliké díky naší faremní „osádce“ Jeníkovi, Kubovi a Janče, kteří se starali o občerstvení, focení, celkovou organizaci v zázemí a několik večerů trávili výrobou medailí z vlny našich oveček . A v neposlední řadě také firmě FITMIN, která dodala sponzorské dary.

A protože čas se blíží, připomínám zájemcům, že v září na naší farmě bude školení v pasení. Jako školitel přijede německý rozhodčí W. Scheld, který bude následně posuzovat i závody a mistrovství ČR v tradičním stylu. Školení proběhne ve dnech 8.-9.9. a závody a zkoušky pak 10.-11.9. Na školení se mohou přihlásit všichni zájemci o pasení především v tradičním stylu, ale je třeba se nahlásit včas, protože počet míst je omezený. Vzhledem k většímu počtu zájemců jsem otevřela ještě jeden tréninkový týden a to ve dnech 31.8. – 4.9. Ti, kdo zde budou trénovat, pak mohou další týden případně složit zkoušky. Budou zde zkoušky v tradičním stylu HWT a IHT 1-3 a pro border kolie HWT a IHT 1. Pochopitelně po oba dny budou probíhat i testy ZVOP.

Tady ještě fotky od Zdeňky, která tady byla s námi celý týden a složila se svou velice nadějnou ovčandou zkoušku HWT a pak si ještě prošla jedničkový trial   http://charlies.rajce.idnes.cz/Paseni_Martinkovice/