Ekofarma Kamenná brána

Souhrou různých náhod se stalo, že se naše smečka rozrostla o nového člena. Je jím Spot, krátkosrstý borderáček. Již dlouho jsem zvažovala pořízení pomocníka ke Sněhulce, protože ovcí a práce kolem nich přibývá a Sněhulce roky neubývají. A když se u nás jednoho dne objevila na tréninku Irča Kochová s Keenem, dozvěděla jsem se, že brácha tohoto skvělého pejska je na prodej. S chovatelkou Pavlínou Mertovou jsem se domluvila rychle a také v nejkratší době jsme s Kubou pro Spota zajeli do Brníčka. První dny byl hodně smutný, přece jen mu byl právě jeden rok a až do teď vyrůstal mámou Bess, sestrou Grace a druhým bráchou Garrym. A pochopitelně s Pavlínou a Martinem. Naštěstí Sněhulka, ač je to jinak “bitkař”, Spota přijala okamžitě….a Spot …….ten je na vrcholu blaha, že má psí dámu jen pro sebe , dokonce po několika dnech u nás začal zvedat nožičku  (asi mu bylo hloupé před Sněhu čurat na holčičku   ). Na nás všechny si zvykl velice rychle, je to neskutečný mazlík a závislák a nespustí ze mě oči. Když udělám v kuchyni úkrok, zaručeně na něj šlápnu nebo o něho zakopnu. Foto z prvních dnů na zvykací procházce – Sněhulka a Spot.

Spot je u nás především kvůli práci. Proto jsme začali po několika dnech zvykání si na sebe trénovat u ovcí. A že je velice nadaný, o tom není pochyb. Oba jeho rodiče jsou velice dobří trialoví psi. A nyní abych Spota představila: Spot ISDS CZ/323145, pes, trikolor, krátkosrstý, matka Bess (P.Mertová), otec Glen (M.Koško). Na pořádné fotky ještě nebyl čas,  zatím  jsem jich jen pár udělala sama při tréninku u oveček. Nyní je období, kdy se ovce očkují, odčervují, upravují se jim paznehty a vyřazují staré kusy (zůstává nám na zimu 60 kusů). A také se musí ještě zazimovat včely, takže od rána do večera plno práce a na focení není čas.

A když se u nás opět objevil na ovečkách Keen, už tady měl bráchu. Chvíli se poměřovali, ale pak vše hodili za hlavu a svorně odběhli ke košáru k ovcím. To co je nejvíc zajímá a také spojuje. A už je zajímaly jen ovce.  A že jsou si opravdu podobní!!! Jenom jeden krátko a druhý dlouhosrstý 

Již po třetí se u nás sešla část klubu Slovenských čuvačů na čtyřdenním srazu, aby vyzkoušeli práci psů u ovcí a hlavně ti, kteří už měli základy z minulých let, aby postoupili ve výcviku dál. Velice mile mě překvapilo, že psi, kteří už u ovcí pracovali navázali bez problémů tam, kde loni skočili. Čuvač má prostě velice dobrou paměť a naučené nezapomíná. Na závěr víkendu jsme uspořádali trial podle IHT1, kterého se zúčastnily i dvě krátkosrsté kolie a dva briardi. Bylo skvělé, že jsme mohli porovnávat práci čuvačů s jinými plemeny a ti si nevedli si špatně. To nás vedlo k dlouhým diskuzím, jakým způsobem se vlastně čuvači používali dřív na Slovensku. Zde je hezké video zkoušky vloh u čuvače ( ZVOP ) ….byl poprvé u oveček!

 http://www.youtube.com/watch?v=gOHtwJi8dvo&feature=youtu.be

Naše diskuze o využití čuvačů v dřívějších dobách i dnes vedly k tomu, že pan Šourek z klubu slovenských čuvačů sehnal dobové fotografie, na kterých je vidět, že se využívali nejen k hlídání stáda před vlky, medvědy a rysy, ale že byli využívaní také k doprovázení stád, jejich udržování pohromadě na pastvině a k zahánění do košárů. Velice nás zaujala úvodní fotografie z padesátých let, kde je slovenský čuvač na startu závodu ovčáckých psů na Slovensku!!! I z dalších snímků je patrné, že se jednalo o plnohodnotného ovčáckého psa, využívaného u velice početných stád, která se pásla volně  v krajině a na noc byla zaháněna na salaše.Díky klubu za poskytnutí jak starých fotek, tak fotek z víkendu.

Minulý týden si u nás uspořádala sraz chovatelská stanice Bila Kaífa a přijeli s krátkosrstýma koliema, bearded kolií a jednou borderkou (ta nebyla z této ch.s.) Celkem se sjelo nakonec 15 kraťand (a to nepočítám naše domácí silné zastoupení  ) Také tento víkend byl zakončený zkouškama vloh nebo u těch, co už dříve trénovali, tak zkouškou HWT. Jen to počasí bylo opět hodně podzimní s každodenním mrholením.Moc díky za fotky Hance Procházkové.

FOTO DNE

22.9. se zúčastnila na loňská fenečka Haloween Flying Ear (Frída) klubové výstavy v Chropyni a zvítězila ve třídě s titulem V1, CAC. 23.9. byla Frída tamtéž uchovněná na bonitaci …gratulujeme !

Letos se nám termíny závodů sešly hezky za sebou, takže jsme první zářijový víkend pořádali 5. Mistrovství republiky v tradičním stylu na Kamenné bráně a 7. – 8. 9. Druhý ročník trialů CS včetně nejvyššího pro border kolie. Jako každý rok se na mistrovství republiky sešel pestrý počet plemen ve všech kategoriích. Nejlépe si vedla Zdeňka Čermáková s německým ovčákem Samantou z Likonu a stala se tak již podruhé mistryní republiky.Rozhodčím byl Radko Loučka. Krásné foto jsou především z tréninků a jsou od Veroniky Machové.

.

Na trialy IHT1 – 3 CS přijela špička z naší republiky. Na stupni vítězů v nejtěžší kategorii podle IHT3 stál na prvním místě stejně jako vloni Miroslav Koško s Glenem, na druhém místě se umístil Martin Maček s Mirkem a na třetím místě byl Michal Jindra se Quintem Miveko. Jako rozhodčí přijela Milča Topinková. Počasí nám přálo a akce byla celkově pohodová. 

FOTO DNE

12.9.dozrálo obrovské množství žlutých blum, větve jsme museli podepřít, 14.9. aktualizovaná rubrika Ovce pod Ekofarma Kamenná brána, 15.9. konalo se u nás víkendové pasení především pro slovenské čuvače, 17.9. začínám se poohlížet po ženichovi pro naše kozeny, ale na výstavu do Karáčí pro něj letos nepojedu, takže zase zůstane nejspíš u českého hnědého kozlíka 19.9. u nás podzim už začal

Jako každý rok i letos patřil první červencový víkend závodům v pasení ovcí. V sobotu a neděli se skládaly zkoušky ZVOP a HWT a závodilo v trialech pro tradiční styl IHT1 – IHT3. Počasí se vydařilo, sešla se skvělá parta lidí a závody probíhaly v klidu a pohodě. V nejvyšší obtížnosti IHT3 zvítězil Alex Golden Dream Flying Ear z našeho chovu s Petrou Čapkovou. Tradičně skvělý výkon i přes to, že se hned na počátku trochu plašily ovečky. Přikládám video od Miloše a také fotky od Hanky Sapové a Ivy Karafiátové.

Petra s Lexem TRIAL podle IHT3

http://www.youtube.com/watch?v=W-QzND_AB6c

A protože se tady sešli většinou kamarádi, s chutí se vydali na výlety 

FOTO DNE

16.7. nejdůležitější je dostatek sena na zimu, 17.7. ještě ho porovnat pod střechu, 18.7. kuky kuk  ….kozička Ema, 20.7. v létě jsou procházky lesem příjemné i psiskům, 22.7. na Rýchorách jsme objevili přísně chráněnou divoce rostoucí lilii zlatohlavou!!!, 23.7. v tom teple se hodí osvěžení i na horách, 24.7. osvěžení ve vedrech…trochu jsem to rozmázla, to jak jsem se lekla, když Reggae vběhl přes mě do vody, 26.7. naučná stezka v Králíkách, na které Kuba spolupracoval jako výtvarník a grafik….bylo tam nádherně, 28.7. objevení nedaleké přehrady v Polsku – Bukowka, 31.8.společný výlet do polských Wambeřic, 1.8. občas se stalo, že psiska musela čekat venku, např. zde u chrámu ve Wambeřicích, a budili náležitou pozornost, 2.8. bordečí skupina na Bischofsteinu v Teplických skalách, 3.8. …a ještě ze skalního labyrintu na Ostaši, 4.8. v neděli kluci vytáčeli med a bylo ho opravdu hodně, 9.8. Sněhulka na výletě v Lázních Dušniki v Polsku

Poslední týdny jsou poněkud únavné. U nás naštěstí nejsou povodně, ale skoro denně prší. Skály jsou v mracích,  pastviny jsou podmáčené, sena v nedohlednu, protože i kdyby na chvíli slunko vykouklo, musíme počkat, až vše vyschne. Jinak by traktory pastvinu poničily nebo by zapadly. Kozeny už z toho chladu a vlhka začínají být bez nálady a kůzlata bojují s trávicíma problémama. Ovečky jsou naštěstí odolnější. Na zahrádce kromě plevele nic neroste a třeba cukety ještě nemám ani vysazené. Do toho bláta je raději nedávám. Tu jedinou, kterou jsem tam vysadila, stejně sežrali slimáci. Doufám, že se počasí vylepší, jinak snad začneme stavět archu jako Noe. Jen včely kupodivu vše zvládají lépe, než i zkušení včelaři očekávali. Když se vyrojilo včelstvo z jednoho úlu a kluci tady nebyli, musela jsem povolat zkušeného včelaře, protože sklepávat roj ze stromu, to už chce přece jen zkušenost (a odvahu).

Letos se kozenám narodily i nějaké kozí holky. Dvě z nich si necháme a jedno nové kůzle jsem přivezla. Protože letos všechna mláďata dostávají jmeno začínající na E, dostaly už i malé kozičky jména. Hnědá krátkosrstá kozička se jmenuje Ema a je to čistokrevná koza s průkazem původu (dcera naší Dorky), druhá – ta světlounká – je dcera mohérové kozičky Pippy a hnědého kozla. To bylo pro nás trochu překvapení, protože kozel Pippu naprosto ignoroval….ale zřejmě mu v nějakou chvíli přišla docela ucházející . Kluci dali malé jméno Eulálie, neboli Lulu. A do třetice je to anglonubijská kozička s dlouhatánskýma ušima. A protože je to koza africká, dostala jméno Elsa po známé lvici Adamsových.

FOTO DNE

6.6. takovýhle krásný hřib kovář jsem dnes našla u cesty….inspirovalo mě to a hned jsem uvařila k večeři bramboračku (jinak spíš podzimní nebo zimní jídlo….ale poslední dobou k tomu venku není moc daleko), 8.6. tři princezny…takhle vypadá první generace kříženek suffolk a clun forest, 12.6. první medobraní, uvidíme kolik medu se nám podaří vytočit z letošního nevalného jara, 13.6. v neděli přišel přívalový déšť a 4ha trávy připravené na senoseč lehly, jak se po nich převalila voda z hor, 14.6. kozeny ve vysoké trávě nejsou skoro vidět a kůzlata musí vyskakovat, aby našla mámu, 15.6. a další dvě princezny…tohle jsou kříženky druhé generace clun forest (75%CF), 16.6. letos se podařilo díky rojům rozšířit naše včelstva (ty tečky, to jsou všechno trochu rozdivočelé včely), 17.6. poštolky i letos vyvedly mladé v našem starém holubníku, 18.6. dnes jsem stočila do lahví med z našeho prvního medobraní….protože byla kousek od nás vysetá řepka olejka, je to světlý řepkový med, včelky ho nasbíraly pře 50kg, 19.6. dnes dorazila potrénovat na ovečky Petra s Lexem…a Lex byl skvělý jako vždy, přestože vodil všech 80 ovcí a jehňata moc spolupracovat nechtěla, 24.6. konečně trochu vyschla pastvina a mohl se naložit a odvézt hnůj ze zimy, 26.6. kůzlata – nezbedné kozenky, 29.6. na Kubovu promoci do Brna byla pozvaná i Sněhulka – foto s čerstvým Magistrem of Art (MgA)

Konečně se na jeden den vyčasilo a nám se podařilo zorganizovat stříhání ovcí. Není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Jak se zvyšuje počet ovcí v našem stádě, je třeba víc lidí, aby se vše zvládlo. Ovce se nejen stříhají, ale musí se jim udělat “manikůra”, ošetřit nožky dezinfekčním postřikem, ovce se odčervují a zároveň se značkují zbylá jehňata, která se narodila později, všechna jehňata se očkují a pochopitelně o všem se musí dělat podrobné záznamy. Střihač i kluci, kteří chytali ovce, jehňata, upravovali paznehty i já, která vše zaznamenávala, očkovala a odčervovala, jsme toho se soumrakem měli opravdu dost. Ale byl to skvělý pocit, že se vše zvládlo v jednom dni, všechna jehňata bez problémů našla zase svou maminu, jen některým dělalo chvíli potíže pochopit, že ta nahotinka je opravdu jejich máma

Nedávno jsem zažila na pastvině trochu šok. Šla jsem zkontrolovat čerstvě narozené kůzle od Pippy a z ovčína proti mě vypochodovaly dvě lamy. Chvíli jsem přemýšlela, jestli jsem se nezbláznila nebo jestli nemám vidiny (zrovna jsem dopoledne natírala skříň, ale větrala jsem  ) , ale byla to prostě pravda pravdoucí, žádné vidiny. Lamy stály proti mě a zasněným přemýšlivým velbloudím pohledem mě sledovaly. Takže začalo telefonování a shánění komu vlastně patří. To se díky ochotě místních chvovatelů podařilo. Jenže jak lamy přepravit zpět. Zahnat se nedají. První jsem šla zkontrolovat ploty, jestli je někde neprovalily, aby nám neutekly ovce. Ale nikde nic. Prostě se jim doma nelíbilo, tak doběhly k nám a přeskočily na pastvinu k našim ovcím a kozám (doufám, že se takhle k nám nebude stěhovat zvířectvo celého Broumovska….). Sice mě těší, že se jim tady tak líbí, že u nás zůstávají naprosto dobrovolně, ale po dvou týdnech se nad nima už schyluje odchyt. Paní doktorka objednala to správné uspávadlo, lamy se nastřelí uspávací puškou a poputují zpět. Jako kdyby to cítily, předevčírem přeskočily naše ploty a vydaly se po vsi. Večer se sice vrátily, ale nevím co chudáci řidiči, kterým lamy přeběhly přes cestu

Včelky ustály i letošní dlouhou zimu a kluci začali s rozšiřováním místa pro nově narozené včely tím, že zvyšují nástavky. Naštěstí i v té zimě rozkvetly jívy a nyní už i u nás začínají kvést třešně.

FOTO DNE

8.5. dovezli jsme novou posilu do našeho kozího stádečka, je to tříměsíční anglonubijská kozička, 9.5. kohoutek dostal jméno Caruso…je to vášnivý zpěvák, 14.5. kontrola čerstvě narozeného jehněte na pastvině…opatrně, aby se ovčí mamina nestresovala, 15.5. na pastvině rozkvetly pampelišky, ovce i kozy je milují, 16.5. ve skalách jsou bukové lesy nejkrásnější, když mají ještě světlou svěží zelenou barvu, 20.5. nádherně rozkvetlý jabloňový sad je plný včel a hučí tak, že je to slyšet i otevřeným oknem, 21.5. Sněhulka i ostatní psiska milují výlety do skal…a dnes byly vidět od nás i Jeseníky, 22.5. slepičky snáší denně pěknou hromádku vajec, určitě jim prospívá, že mohou celý den běhat volně po louce, 24.5. dnešní ráno bylo na květen opravdu ledové, přišel mráz i po zmrzlých a já v noci běhala a přikrývala vysazená rajčata a schovávala truhlíky a květináče, 27.5. o víkendu se konaly závody koňských spřežení, byla k vidění spousta krásných koní i kočárů, 30.5. stará Betty trochu nečekaně porodila dva měsíce po ostatních beránka, 31.5. neustále prší, ale dnes k večeru na chvíli vykouklo sluníčko – hned to bylo na pastvině veselejší, 1.6. když se začnou rojit včely, je to docela šrumec 2.6. a když roj ulétne na strom, je třeba ho ze stromu sundat…naštěstí včelky když se rojí si hlídají svou matku a nemají chuť na člověka útočit

Celou zimu ze mě byl tak trochu bezdomovec. Tímto se také omlouvám všem, kterým jsem odpovídala se značným zpožděním na maily….až do minulého týdne jsem byla bez internetu.  Nastal čas, kdy jsem byla nucená provést rekonstrukci části obytné budovy. Stále jsem to odkládala, protože bylo třeba stavět ploty pro ovce, ovčín, koupit traktor a tak podobně. Ale poslední dva roky jsem už byla bez vody v kuchyni, okna se rozpadala a omítka uvnitř padala. V lednu nastoupili zedníci a do března stihli vše co bylo třeba. Já zatím se psy a slepičkama bydlela v Hradci a dvakrát týdně jezdila dohlížet na stavbu a ovce (kromě toho k nim ještě docházela kamarádka z Martínkovic). Bylo to velice náročné, stejně jako přesun zpět začátkem března. Vzhledem k očekávaným porodům oveček jsem se musela nastěhovat v podstatě mezi řemeslníky. Každý den od 6 ráno nastoupila parta, která ještě dodělávala dlažby, elektriku, truhlář dveře (takže jsem strávila v té zimě dva dny bez dveří do pokoje, v kamnech jsem sice topila, ale víc než 15 stupňů to nedalo). Kluci mě v tom naštěstí nenechali samotnou. První týden tady se mnou strávil Kuba a pomáhal jak s ovcema, tak se stavbou, Jeník jezdil i několikrát týdně, aby dohlédl na dokončovací práce. Teď už nás čekají jen drobnosti, dodělat kuchyň, dát dlažbu do koupelny a upravit stropy. Psiska už si zvykají na nový prostor (však se Sněhulka první den divila, kam jí zmizel pelíšek  ) Ještě není  všechno zařízené, ale už BYDLÍM !!! Pro představu pár fotek z průběhu stavby….

Počasí nás letos doslova vyšplouchlo. Ještě v březnu jsme prohazovali cestičky ve sněhu a auto jsem musela vyhrabávat. Velikonoce byly doslova zachumelené. Ani jsem neměla náladu zdobit vrbu před domem tak jako jiné roky. Na tom sněhu mi připadaly ty kraslice a mašličky nějak nepatřičné. A je duben a stále na dvoře chodím jen ve vyhrabaných cestičkách. Ale na příští týden už slibují teplejší počasí, snad to metereologům tentokrát vyjde…

Ovečky začaly rodit 10. března. Do těch největších mrazů. Jeden týden byly tak velké mrazy, že jsem nestíhala obíhat rodící ovce a zahřívat a vytírat jehňata. Bohužel letos byla úmrtnost díky mrazům dost veliká. Několik nocí za sebou bylo -10 stupňů, a dva dny dokonce -16. Mráz by ještě jehňátka nějak zvládla, ale ty tři dny, kdy do mrazů ještě fičel silný vítr a i v ovčíně se točil, až mi po několika minutách omrzaly prsty! To byly kritické dny. Ještě každým dnem čekám narození kůzlat, jen doufám, že bude alespoň trochu tepleji. Zatím máme 31 jehňat, tj. nejméně za poslední dva roky. Ale pár oveček ještě bude rodit, tak třeba o něco zvednou počet.

FOTO DNE ….zatím to nebudou fotky každý den, ale budu se snažit

31.3. kluci sestavují kuchyňskou linku, 1.4. Velikonoční vajíčka jsme večer malovali….i když je kolem sníh 2.4. přivolávám jaro alespoň petrklíčema na okně 5.4. stále ještě zimní pohled z okna, přes moji “zimní” zahrádku, 7.4. ….i Sněhulka už se těší až se trochu ohřejeme, 8.4. opět velmi mrazivé ráno, – 8 stupňů, 9.4. divoká prasata se stále drží kolem domů….čekají až sleze konečně sníh, 10.4. koze Luise se narodila trojčata, dva kozlíci a jedna kozička, 16.4. dnes se Pippě trochu nečekaně narodila malá kozička, kozlík Othello byl šikovnější, než jsme si mysleli  18.4. fotka stará 14 dní…to bylo ještě plno sněhu….Lex dostal na klubovce pohár za Klubového šampiona a 2 medaile, za rok 2011 a 2012 za Sportovní KK KCHCS v pasení….gratuluji Lexovi i Petře! , 19.4. sníh už konečně kompletně slezl a ovečky se začaly pást, 21.4. Kuba kontroluje včelstva, jak včelky přezimovaly a jak sílí, 23.4. paničku od našeho Hepíka natolik uchvátila povaha kolií, že mu pořídila dlouhosrstou kamarádku , 27.4. přibyly k nám nové objekty na pasení….tak který pesan z pokročilých pastevců si troufne ???? , 30.4. smykování pastviny …. letos později, čekali jsme, až pastviny vyschnou, aby traktor nenechával vyjeté koleje

Všem našim příznivcům přejeme do roku 2013 jen to nejlepší, radost z rodiny, zvířectva i práce, kolem sebe samé hodné a přející lidi a ať jde vše bez zádrhelů a jako po másle

FOTO DNE:

20.12. zkusili jsme výrobu domácí šunky pouze se solí a kořením…a povedla se…je výborná

Ať se nám to líbí nebo ne, zima začala. Mě osobně se to nelíbí a hned po vánocích začínám vyhlížet jaro, ale nic s tím nenadělám, takže se alespoň těším na krásné výhledy na zasněžené skály a pláně kolem. Ovečky už jsou pořádně zarostlé vlnou a kozám narostla huňatá podsada. Mají svůj Vozín zaparkovaný uvnitř ovčína, v něm pořádně nastláno a když je hodně ošklivé počasí, jen z něho vykukují a vylezou až pod příslibem nějaké dobroty. Doufám, že ani pověstné mrazy, které u nás bývají, jim nebudou vadit. Vše se zklidnilo a když chumelí, je takové ticho, že jsou slyšet vločky jak dopadají na zem. Jen ze skal se teď denně ozývá výr velký hlubokým sytým hlasem.

Pozvolna se sestavuje termínový kalendář na příští rok. Závody, zkoušky a rozhodčí už mám ujasněné. Ještě se může stát, že se něco málo pozmění, ale budu se snažit, aby vše zůstalo tak, jak jsem vypsala na stránce Akce 2013. Jsou tam i termíny táborů a tréninků. Tak jako každoročně není problém se ještě domluvit na něčem dalším, pokud budete mít zájem. Prosím případné zájemce, aby se nahlásili včas. To především ti, kteří chtějí přijet s více psy, protože počet psů je pochopitelně omezený (s ohledem na kvalitu tréninku i na ovečky)

Kozlík Othello se pomalu postěhuje zase zpátky domů. Docela jsme si na něj zvykli. Je to moc hodný a klidý kozel ….. a dokonce ani tolik nesmrdí 

Ještě pár fotek letošních štěníků – Spock, na jedné fotce se svým tátou Isidorem a Indy, pro změnu se svým starším kamarádem.

FOTO DNE

6.12. přibyl k nám mladý kohoutek, je plemene Česká zlatá kropenka, je velmi mladý, tak ho raději držím od slepiček ještě odděleného, 8.12. vypůjčeného kozlíka Othella jsme odvezli, (a protože část cesty byla nesjízdná, tak i dovedli) do jeho starého domova, 9.12. zima je tady sice krásná, ale mrazy jsou pořádné, vedle v Adršpachu bylo -22, u nás naštěstí o kousek “tepleji”, -17 stupńů, 10.9. certifikát, který dokládá náš ekologický provoz a prodej, se vydává vždy jen na jeden rok, po každoroční důkladné kontrole, 12.12. Kuba vydal jako svůj první tisk Indiánský kalendář, krásné linoryty v malém nákladu (ještě je jich pár možno objednat), víc na http://www.facebook.com/pages/Indie-paper/551485241543638

Už se pomalu vše chystá na zimu. Letos máme stádo rozdělené na dvě části, v jedné je beran clun forest a v druhé beran suffolk. Kozičky ještě na svého ženicha čekají, ten by měl dorazit v dohledné době. Většinu jehňat už jsme prodali, senáže i seno svezli na zimoviště. A tři malá prasátka rostou jako z vody.

Moc času sice nezbývá, ale občas se podaří vyběhnout do skal, i když poslední dobou začínají celodenní podzimní mlhy. Ale psiskům to ani náhodou nevadí a Kuba stíhá i udělat pár fotek.

A ještě pár novinek od našich odchovanců. Rubka (Barbucha Flying Ear) složila další zkoušku, tentokrát BH. Dexík (Dex Terno Flying  Ear) složil zkoušku ZPU1 a to na 141 bodů ze 150!!! – na poslední fotce. A loňská fenečka od Čerynky Gerda (Geraldine Flying Ear) složila zkoušku BH a velice nadějně začala trénovat pasení 🙂 – první čtyři fotky

FOTO DNE

26.10. tohle je pohled z Hvězdy (pro ty, kteří to tady znají) a dole pod tím příkrovem jsou Martínkovice…když chci sluníčko, stačí vyběhnout nahoru, 27.10. dnes ráno mě uvítal tento pohled z okna…ale do večera nepřestalo sněžit a nyní už je po kotníky sněhu a pluhují silnice, 28.10. a dnes už to na pastvině vypadá takto….na říjen docela dost sněhu….naštěstí ovečky to nijak neřeší, mají seno a trochu trávy si vyhrabou, 30.10. sníh zatím moc netaje…, 2.11. Dexík (Dex Terno Flying Ear) byl na bonitaci uchovněn, pro případné nevěsty dodávám, že je to povahově skvělý pejsek a také šikovný (složené zkoušky: ZVOP, ZOP, ZZO, ZPU1, BH, UPr1), 5.11. včera přijel ženich našim kozenkám, hnědý plemenný kozel Othello, 7.11. přišlo pár fotek od letošních štěníků, tohle je Indiana Jones, 8.11. tady je Irishman in Blue, 9.11. modroočka Ice Cream, jinak po domácku Isha, 10.11. na Seči se konala konference chovatelů ovcí a koz v rámci které byla i schůze instruktorů a rozhodčích pasení, dávali jsme dohromady termínový kalendář zkoušek, 11.11. náš beran Dalibor (alias Fišer – od původních majitelů  ) se přemístil k druhému stádu, 12.11. a ještě Indian Summer se svým psím parťákem, 13.11. bukové lesy už se prosvětlily, ztratily listí a jsou podzimně krásné, 14.11. ráno byl mrazík – 5 stupňů a vše bylo krásně ojíněné, 18.11. přes víkend se podařilo stihnout zateplit ovčín, 20.11. I´m Spock Flying Ear se svým tátou Izidorem, 22.11. mohérová kozička Pippa se u Kuby schovává před vypůjčeným kozlem Othellem….a tři čuníci nesmí u ničeho chybět….co kdyby se rozdávalo něco k snědku , 23.11. i mlhavé počasí má své kouzlo…, 24.11. je to neuvěřitelné, ale našli jsme ještě v lese houby (zcela náhodou u cesty), 1.12. ….a začala zima….