Pasení ovcí, Cheveyo a Arnoštek
Začnu hříbětem. Díky Veronice Machové mám konečně pár kvalitních fotek rostoucího hřebečka. Už u nás byl inspektor Ing. Vondrouš a očipoval ho a zapsal do hlavní plemenné knihy pod jménem Cheveyo Flying Ear . Cheveyo je nyní kamarády, kteří k nám jezdí, socializovaný, učí ho na ohlávku, podávat nohy,chodit s námi na procházky apod. A hlavně jsou pro mě, která ještě hříbě nikdy neodchovávala, bezednou studnicí rad co a jak řešit a učit. Moc jim všem za to děkuji.
Začátkem léta u nás stejně jako každý rok vyvádí mladé dva páry poštolek. Bydlí na dvoře v holubníku a než vykrmí mláďata, na pastvině sesbírají neskutečné množství myší. Občas se stane, že některé mládě předčasně vypadne. Letos to byl Arnoštek, který měl ještě trochu chmýří, takže zatím nedokázal létat. A tak jsem ho zavřela do klece, protože se u nás zrovna konaly závody a měla jsem strach, aby ho někdo nechtěně nezranil. Krmila jsem ho kuřecími řízky a zkoušela, jestli by už nemohl létat. Obvykle vylétl, sjel po střeše a spadl na dvůr. Ale rodiče ho v žádném případě neopustili. I přes to, že byl v kleci, mu přes mříže nosili myši!!!! Arnoštek se pochopitelně zanedlouho naučil létat, rodiče si ho přebrali do péče a nyní rád sedá na ovčíně a sleduje, co nového se u nás děje. Na rozdíl od ostatních našich poštolek je mnohem méně bojácný, mohu dojít až těsně pod střechu a jen na mě shora pokukuje.
Ještě pár fotek z pasení…od Jany Lutnerové, Veroniky Machové a Honzy Semeráda. Mimo jiné se u nás sjel rekordní počet pasoucích kraťand, také se v rámci soutěže naučili začínající ovčáci nejen chytit ovci, ale také ji posadit. Nebylo to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá….No a všichni si užívali krásné přírody a výletů do skal.