Z dopisů …… naši štěníci se zabydlují
Denně dostávám maily a dopisy a SMS a MMS a fotečky a telefonáty o tom, jak se naši štěníci začleňují. A většina páníků se ptá, co dělají bráškové a sestřičky a jestli nemám čerstvé fotečky z nových domovů….. Takže pár úryvků z dopisů a nějaké fotečky z nových domovů 
První noc byla také moc hodná. Šla spát v devět a probudila se v deset, jedenáct, ve dvanáct ve čtyři a pak už jen ve třičtvrtě na sedm. Ne že by nemohla spát. Možná taky, ale pokaždé se vyčurala, když jsme ji postavili na trávu. Další noci už spala vcelku. Chodí spát v devět a probouzí se v sedm ráno to už potřebuje na záchod. Dneska jí zkusíme nechat spát samotnou. Už usla, tak jme ji položili do pelechu a spí dál. Je asi dost unavená protože jsme si udělali malinkou procházku dozadu na pole. Obojek jsme ji ani nemuseli dávat držela se nás jako klíště. Chvíli se zastavila, ale jak zjistila, že už jsme daleko, tak za námi sprintovala.
Moc ji chutnají ty granulky, co jme u vás koupily. Vůbec se nemusím bát, že by nějakou várku nesnědla, spíše naopak. Nejraději by si dala dvojitý nášup. Dáváme jí nažrat 4krát denně, tak jak jste nám řekla. Dostává v osm, ve dvanáct, ve čtyři a večír zase v osm. Krásně nám to vychází po čtyřech hodinách. V pytli to trochu ubývá. Už se naučila, že si před jídlem musí sednout a čekat dokud nedostane povel ,,ber´´ to se do toho pustí s nadšením. Také už občas poslechne na povely ,,ke mně´´, ,,nesmíš´´, ,,sedni´´. Je neuvěřitelné jak rychle se učí a s jakým nadšením.
Její nejoblíbenější hračka je mamčin smeták z kuchyně. To se vždycky muže zbláznit, když ho dostane. Nejraději na něm má ty štětinky. Jinak má více hraček, se kterými si ráda hraje.
….z dopisu mladé majitelky Veroniky
……..máme o zábavu postaráno, tak jsem se dostala k e-mailu až teď. Easinka se jmenuje Bela a je hrozně hodná. Okamžitě během týdne pochopila základní povely – umí si za piškot sednout a dát pac a nenechá se jen tak něčím rozhodit. První noc spala u náší postele a další noci už spí sama ve svém pelíšku v chodbě, zakňučí, jen když potřebuje čurat, ale to bylo jen dvě noci, že jsme k ní vstávali, teď už spí celou noc bez venčení a bez kňučení.Přes den jdeme venčit hned po probuzení, takže s čuráním není žádnej problém, zaznamelali jsme jen asi tři loužičky, ale to bylo na začátku, než jsme vychytali správné intervaly venčení.
…. z dopisu majitelky Easinky (Bely)
První noc jsem se moc nevyspala, chodili jsme ven každé dvě hodiny… Ale včera večer jsme šli v jedenáct, pak ve čtyři a pak až v devět, takže v poho
No, loužičky už máme za sebou 3… A vždy to byla naše vina, říkali jsme si “ještě chvíli vydržíme” a ono ne… Nebo jsem byla prostě moc pomalá při obouvání… Ale venku čůrá krásně, máme už svoje klidnější místečko za barákem – ona byla ze začátku z těch aut tak vyděšená, že nechtěla ani čůrat… Ale včera jsme už zvládli i autobus!!! Dělá obrovské pokroky.
A už máme jméno! Když šla po schodech a vysála každičké snítko, tak to přišlo – je jako vysavač, sežere na co přijde… Tak je to Tesla! Je to originální, legrační a docela na to slyší
Miluje děti – vydrží celý den sedět na trávě a koukat se na ně jak si hrají na hřišti a jakmile se ňáké přibliží, div si neukroutí ocásek!
….z dopisu majitelky Deep Peace (Tesly)
Ellinka je stále radostná a pracovitá, Zahrabává si kousací botu
a pak ji lstivě přemisťuje. Přijde na přivolání, umí sedni a reaguje
na zákaz, když začne něco nepatřičného okusovat.
Jízda autem jí nevadí. Většinou jí máme v patách, ale občas nás
sama opustí a klidně si jde ze zahrady lehnou dovnitř do pelíšku.
Miluje hromadu písku a děti. Chtěla by se už družit s pejsky
i kočičkami, ale zatím zachováváme odstup kvůli imunitě.
….z dopisu majitelů malé Ellinky
