Zima je v plném proudu. Alespoň u nás. Od odklízení sněhu už mě brní ruce a dlouhotrvající mrazy, které tady dosahují běžně pod -20°C, bych docela s radostí už vyměnila za jarní tání. Jenže to si ještě budu muset chvíli počkat. Pesani tohle zase tak moc neřeší. Na zahradě si vyběhali svá „náměstí“ a cesty a tam, kde jsou hromady sněhu, si udělali tunely……. nejspíš si budují metro. A když jsou vyběhaní, tak honem šup ke kamnům, tam se rozloží jak předložky ze střelených divočáků a já pro jistotu hlídám, aby  jim nechytil kožich. Protože kdo je nalepený nejblíž u kamen vyhrává a místo je ochoten opustit, až když mu začíná kožich doutnat.

Ale ani v zimně nezanedbáváme pohyb. Když se objeví sluníčko, stojí za to hned vyběhnout na lyže, protože tady se ani jinak moc nedá. Zato je projetých spousta běžeckých stop. Pesanům se to dost boří, protože letos je sněhu opravdu hodně. Tak pro ně vybíráme schůdnější úseky nebo zvolíme  kratší pěší variantu.

Na pěší procházky se dá jen po silnici, kde naštěstí stejně skoro nikdo nejezdí. Občas se ani nedá, protože letos už několikrát sníh zavalil silnice do vesnice tak, že se stejně nedalo celý den i déle projet. Pokud by se k nám někdo chystal, tak pro ukázku pár obrázků ze silnice. Ať ví, co ho čeká. Tady se cesty nesmí solit, protože jsme v CHKO, pouze se pluhují a pak ujezdí. Takže k nám rozhodně ne na letních gumách a pokud máte koně se saněma, tak to je tady vůbec nejjistěší způsob dopravy 

A ještě obrázek zasněženého statku z druhé strany přes cestu s pozadím Javořích hor, pár obrázků ze zahrady a pár fotek zachumelených muflonů a oveček.

Tohle letošní PF, stejně jako všechna další grafika na našich stránkách, je práce našeho Kuby (odpověď na časté dotazy, kdo že něco takového vymyslel  ) …. a ještě alespoň vzorek několika PF, které nám známí a kamarádi poslali….

První prosincový víkend, Mikulášský, se konaly dvě výstavy, na kterých byli naši pesani. Na výstavě v polské Nové Rudě Anja získala V1,CWC a Sněhulka výbornou. Druhá výstava byla na slovensku v Nitře. Rubynka – res. CAC a Funny měl svou první výstavní premiéru. Bylo to jen na zkoušku, protože věkem ještě nedosáhl ani do kategorie dorost, takže ve štěňatech si jen vyzkoušel, jaké to je běhat v hale na výstavě. Sice uši i nohy mu zatím plandají na všechny strany, ale paní rozhodčí se líbil a zadala mu velmi nadějný. Viky poznal, jak to chodí na výstavách a seznámil se některými chovateli, ale Funnynka zatím vystavovala jeho chovatelka Jana. Takže, abych to shrnula – všem gratulace, ať už umístění bylo jakékoliv  A pár foteček Funnyho z Nitry.

Výlet Létajících ušisek je za námi….a byl skvělý!!! Sešlo se celkem 25 pejsků, 22 krátkosrstých kolií, 1 šeltie, 1 borderka a 1 malý černý pohodář (složený z více plemen  ). Počasí sice odpovídalo listopadu, občas jsme se po cestě v mlze málem vzájemně hledali, ale pesani si s tím starosti nedělali. Většinu cesty si mohli běhat volně a musím říct, že všichni páníci zaslouží pochvalu za výchovu svých štěníků. Ani když pobíhalo kolem takové množství psisek, nedošlo mezi nimi k jedinému konfliktu. Jen jsme občas ztráceli přehled, kdo v tom fofru je kdo a kde je vlastně zrovna ten náš. Ale jsou to  kolie a tak se staraly o to, aby se jim lidská smečka moc nerozprchla.Občasní kolemjdoucí byli vykulení a na silnici zastavila auta a čekala, až celý konvoj psů i lidí přejde hezky pohromadě. Výlet vedl nádhernou krajinou Moravského krasu a i v mlze se nám občas podařilo zahlédnout nějaký krasový útvar, větrný mlýn nebo propadání potoka do jeskyně. Určitě nejvíc si užívali pejsci. Pro štěníky to byla perfektní příležitost pro správnou socializaci. Naučili se, jak běhat s velkou smečkou, poznali, že si musí páníčka trochu hlídat, jinak se jim někde zamíchá mezi ostatní páníky (i když někdy jsem měla pocit, že psiskům stačila kontrola, že se jim ze stáda pánečků nikdo neztratil a víc neřešili) a hlavně se opravdu pořádně vylítali a společensky si to užili.  No a my lidé jsme si to pochopitelně užili také. Na pozdní oběd jsme dorazili do restaurace Barachov, kde jsme měli vyčleněné horní patro. Hladoví využili právě probíhající zvěřinové hody, neřidiči se zahřáli svařáčkem nebo grogem a všichni jsme popovídali ….samozřejmě o našich pesanech. Jediný stín na celé procházce byl rozříznutý polštářek na přední nožce Lega.

Musím moc poděkovat Blance Halasové od Billa FE, která vymyslela trasu, domluvila restauraci a našla dostatečně velké parkoviště. A protože se výlet moc líbil, dohodli jsme se, že příští rok jich uspořádáme víc. Ten první bude brzy z jara, vezme si ho na starosti Petra Čapková a Erika Fiantová  a bude tak trochu na Vysočině v okolí Chrudimi. Další v květnu plánujeme do Zlatých hor a pak zase musíme zabrousit i na opačný konec republiky  Ke konci roku vypíšeme kalendář našich akcí, aby si každý mohl včas zaznamenat termín.

A ještě, kdo všechno dorazil i v tak mlhavém počasí a zaslouží si metál za odvahu? Z vrhu A to byl Lex s Petrou, Dejča s Girlinkou a celou rodinou a  Anja se mnou, Kubou a zbytkem smečky. Z vrhu B je to Bill s Blankou a dětma, Ben s Forsíkem a rodinou, z C  Crainy , z D Dougee s paničkou a její kamarádkou, Tesla se svými páníky, Forsík s rodinou, Danynka s páníky a zvrhu E to byl Merlinek s páníky a Banjo s celou lidskou i psí smečkou. A samozřejmě další kraťandí přátelé – Jana se Zenitem, Nikitou a Lienkou,  Šárka s celou rodinou a oběma pesany…..byla to taková široká pesorodinná sešlost

Za krásné fotečky i v tomto nefotogenickém počasí moc díky Mirkovi Lepeškovi a Kubovi. Odkaz na celé Mirkovo fotoalbum: http://picasaweb.google.cz/Mirek.Le/Sraz_FE_Jedovnice_2009#

Do naší smečky přibyl nový psí kamarád. Bylo to neplánované, ale pejsek je to krásný a hlavně velice milý a pohodový. A jak se jmenuje? Funny. Celé jméno má Mighty´s Springs Meadow Funny Fellow, je ze slovenské stanice od Jany Semianové a máme ho ve spoluvlastnictví. Funny žije v Hradci Králové se svým páníkem Vikym a kdo by ho rád viděl na živo, stačí přijet v neděli na výlet do Moravského krasu. Funny přicestoval v sobotu, ale už se zabydlel, obhlédl své okolí a zatím je opravdu vzorný. A pokud se někomu líbí a měl by zájem o podobného pejska, tak je ještě volný jeho bráška Fiesta Swing. V současné době jim je 4,5 měsíce.

Naše loňská feňulka Ruby (Barbucha FE) začala pracovat jako canisterapeutický pejsek. Její panička Erika pracuje v ústavu ve Slatiňanech a Rubynku si pořídila se záměrem, aby jí v práci pomáhala. A jak Rubynka dospívá, pozvolna se zapracovává. Máme radost, že jí to tak hezky jde. A aby měla kromě práce i zábavu, může se pochlubit i čerstvě vyběhanou coursingovou licencí   Eriko gratulujeme!

Sněhulka si poranila packu a protože bere antibiotika, vzala jsem ji raději s sebou na rodinnou svatbu. Na zámku Mcely, kde se svatba konala, se Sněhulka chovala naprosto vzorně a tvářila se, jako by tam žila léta. Jen ty dřevěné ovečky v zámeckém parku ji dost mátly. Marně se je snažila shromáždit. Její zklamání bylo tak veliké, že ho snad napravili až při svatební hostině, kdy Sněhulka dostala porci svíčkové a plno dalších pochoutek.

A ještě něco málo k připravovanému výletu. Nahlášený je i tatínek části našich psích dětí Zenith, který by měl přicestovat se svou paničkou a částí její smečky ze Slovenska. Jana se těší, že uvidí Zenithovi potomky a jistě i páníci zeniťátek se rádi seznámí s tatínkem svého štěníka.  Jinak připomínám sraz je v neděli 22.11. v 10.00 v Jedovnici na parkovišti před restaurací Barachov. Už se na všechny moc těšíme  

Už to vypadalo, že letos nás krásný barevný podzim úplně mine. Minulý týden nachumelilo a Hubertova jízda se jela dost netradičně na sněhu. Majitel Agátky Jan Záliš neodolal a udělal z ní pár foteček nejen koní a jezdců, ale i zasněžených barevných stromů.

Naštěstí se počasí umoudřilo, sníh roztál a můžeme si ještě užívat barev. Období jako stvořené pro pořádné výlety po kopcích. Doufejme, že se vydaří počasí i na výlet do Moravského krasu. Nakonec jsme zvolili termín výletu neděli 22.11., protože někteří majitelé našich štěníků už mají v této předvánoční době sobotní pracovní povinnosti. Sraz je naplánován na 10.00 v Jedovnici, u místního hotelu, kde je i parkoviště. Tam odtud vyjdeme na výlet. Povede ke krasovému útvaru a okruh zvládnou i méně zdatní. Pro ty, kteří by si netroufli ani na těch cca 7km je připravená kratší vycházková trasa okolo rybníku. Potom máme v plánu zajít na pozdní oběd do místní restaurace, kde budou zrovna probíhat zvěřinové hody. Vyčlení nám místečko stranou a můžeme tam vzít i pejsky…….Tam také v klidu probereme všechny dotazy, Kuba řekne něco k dogtrekkingu pro zájemce o tento sport a hlavně si povíme, co který štěník už umí, s čím má kdo problém a také se nám ti starší pochlubí prvními úspěchy jak z výstav, tak také ze zkoušek a závodů. Předběžně se nahlásilo přes 20 štěníků od nás (6 letošních, 7 loňských, 2 z předloni), ale i z jiných stanic (zatím 6) - vítaní jsou všichni

Léto už je definitivně za námi, tak se fotečkama ještě vracím k letním měsícům a našim štěníkům, ať už letošním nebo i starším. Je vidět, že páníci se jim věnují a pesani jsou naprosto spokojení. Na příkladu  filích holek  (dcer naší Mášenky) Majlinky a Polynky je vidět, že si léto dokáží užít podle svého – není nad to celé léto strávit opalováním na lehátku. Také Beník si užívá – dětského hřiště na zahradě a s chutí probíhá prolézačkou a jezdí s děckama po klouzačce dolů. Rubynka už si začala vyběhávat coursingovou licenci, Lexík pase ovečky a běhá u koně…..Prostě každý tráví léto po svém.

V sobotu jsme se účastnili klubové výstavy v Mladé Boleslavi v poměrně silné sestavě. Za Létající ušiska : Anja, Boogin, Black, Ruby a Crainy. Protože se nás sešlo dost, přihlásila jsem všechny do soutěže chovatelských skupin. Německá paní rozhodčí von Hahn nás nakonec postavila na 1.místo pro jednotný typ a hlavně se jí velice líbily hlavy našich pesanů. Moc nás to potěšilo, protože kromě Andulky jsou to všechno roční nohatí puberťáci. A podle Čamby a Čerynky a také brášky Čeryse vím, že jim tělo zmohutní až kolem třetího roku.

A na vlastní výstavě jsme dopadli takto:

Anja – V1, CAC

Black – V1, CAC, Vítěz Mladé Boleslavi

Boogin – V2, res. CAC  (za bráškou Blackem)

Ruby – V2, res. CAC

Crainy – V3 (a tři dny nato si pohmoždila rameno, takže místo na světovku do Bratislavy jsme jeli na veterinu – ale po týdnu klidu by mělo být vše OK)

A nesmím zapomenou na filí holky Apolenku FE a Amélii FE, které v letošním roce na výstavách vyhrály také nějaký ten pohár a medajli.

 A protože zanedlouho už skončí naše tréninky v pasení (kdo má ještě zájem, tak pravděpodobně 24.10. se uskuteční poslední trénink s Mirkem Vostřezem), abychom moc nezaháleli, vymysleli jsme s Kubou výlet Létajících uší. Aby moravská skupina našich štěníků neměla pocit, že je odstrkujeme, tentokrát bude výlet v Moravském krasu – nejspíš 22.11. – to abychom si ještě před vánočním blázněním vyvětrali hlavy. Už se nahlásilo cca 20 kraťand, od nás i z jiných spřátelených chovatelských stanic. Podrobnější info budou přibližně za 14 dní na našich stránkách.

Dne 12.9. se konalo na naší farmě v Martínkovicích  1. Mistrovství republiky v ovládání ovcí ovčáckými psy v tradičním stylu, které bylo určené pro jiná plemena než border kolie a kelpie. Vlastního trialu podle IHT1 TS se zúčastnilo celkem 8 psů, což je poměrně hodně, vzhledem k tomu, že vyšší pasteveckou zkoušku má u nás složenou jen několik psů. Ale počtu startujících vydatně pomohli naši přátelé z Rakouska, kteří startovali s bearded koliemi. Jako rozhodčí byla delegována Ing. Šárka Gavendová. Počasí bylo chladné, mraky se válely ze skal až dolů na pastviny, ale naštěstí nepršelo, a tak si všichni užili nejen s pesany na pastvině, ale také s přáteli, s kterými se u nás setkali. Mezi diváky byl i náš letošní štěník Merlinek se Slávkou a Mirkem.

Konaly se zkoušky ZVOP. Tentokrát odešli s oceněním prospěl :  krátkosrstá kolie Barbucha Flying Ear, její sestra Blacberry Flying Ear a velmi unikátně i slovenský čuvač Orina Carova Janin ranč, která se jeví stejně jako naše kraťandí holky velmi nadějná i na vyšší zkoušky.

Zkoušky HWT složil : krátkosrstá kolie Alex Golden Dream Flying Ear …..prospěl na výbornou 96bodů ze 100

Trialu IHT1 TS se účastnilo 5 bearded kolií, 2 welsh corgi a 1 krátkosrstá kolie.

1. Gerlinde Krachler a bearded kolie Othello- Lindsey´s Black Dandy of Dog 4U – 1.místo v trialu, CACT, CACIT  73bodů ze 75 …..97%
2. Pepa Škůrek a welsh corgi Darney Vranovský žleb – 2. místo v trialu, Mistr ČR, CACT, CACIT  70 bodů ze 75…..93%
3. Petra Čapková a krátkosrstá kolie Alex Golden Dream Flying Ear – 3. místo v trialu, CACT, CACIT, vicemistr ČR  69bodů ze 75…..92%

Na dalších místech :

4. bearded kolie Wild-Fuchur Black Livie v.der Silbermine, res. CACIT

5. bearded kolie Ulla Black Livie v.der Silbermine

6. bearded kolie Vallarens Ulla – Bella

7. bearded kolie Lucys Kasaje Black v.der Silbermine

8. welsh corgi Dragonjoy  – disk.

Petra s Lexem velice zaujala nejen paní rozhodčí, ale i diváky a naše rakouské přátele, kteří viděli kraťandu u stáda ve vyšší zkoušce poprvé. Petro – moc díky za skvělou reprezentaci naší chovatelské stanice. Také Lexovy sestry Ruby a Berry, nyní už 14 měsíční, nás přesvědčily, že jakmile se zbavily štěněčí hravosti, se kterou ještě v červenci proháněly ovečky místo pasení, půjdou ve stopách svého staršího bráchy Lexe. Petra zaslouží zvláštní obdiv, protože má doma čtyřměsíční miminko a přesto se mohla díky obětavosti své maminky, která neustále hlídala, účastnit tréninků u Daniely Rájové i akcí u nás. Tímto by tedy Petra ráda mamince poděkovala a dík si jistě zaslouží i Miloš, který ji doprovází na akce a zajišťuje „servis“ včetně focení.

Ráda bych poděkovala za velikou pomoc Mirku Vostřezovi. Jeho border kolie Tim si umí perfektně poradit i s našimi rychlejšími ovečkami a naprosto suverénně rozděloval stádo a dokázal si poradit i s oddělenými jehňaty (sice už odrostlými), která se neustále snažila vrátit ke svým matkám. Pokud by měl někdo zájem o štěníka borderky s pracovními vlohami právě po tomto velice šikovném pejskovi, ráda předám kontakt – 3 pejskové jsou právě k odběru.

A další díky za pomoc patří Bořikovi Šimkovi, MVDr. Valterové a Honzovi a Kubovi za vytvoření diplomu a všem kolem mě za pomoc s celou akcí. Obrovský díl na spokojenosti mají Zuzka a Honza od nás z farmy za provoz občerstvení.

Jinak u nás probíhají další tréninky. Na HWT se připravují pejsci z naší stanice (Ruby, Berry, Anja a také Čery) Linie Čery x Dejdy byla našimi instruktory označená za velice nadějnou pro pasení, protože všichni mají podobný styl a přístup k ovečkám a vkládají do toho své srdíčko. Na HWT se u nás bude připravovat i slovenský čuvač!

Ještě všem, kteří u nás trénují nebo se chystají trénovat nová zprávička: včera jsme se byli podívat v  zooparku a zakoupili jsme tam chovné stádečko ovcí vřesových – 4 jehničky a beránka Fauna a ještě mladého beránka maďarské rácky Mefista (k naší Čertici a Ráchel) …oba beránci na fotce

V minulém týdnu se u nás pilně trénovalo na mistrovství, ale kromě pejsků na pasení nás navštívili i Hlinkovi s naší loňskou feňulkou Jessií (Curracao Blue Flying Ear). Je opravdu nádherná, perfektní stavby těla, mohutná, výrazná hlava a hlavně kouzelná povaha….. Měla jsem velikou radost, že se Jessinka tak povedla a páníci s ní sklízí obdiv nejen u nás, ale byli středem pozornosti i ve Francii.

Denně dostávám maily a dopisy a SMS a MMS a fotečky a telefonáty o tom, jak se naši štěníci začleňují. A většina páníků se ptá, co dělají bráškové a sestřičky a jestli nemám čerstvé fotečky z nových domovů….. Takže pár úryvků z dopisů a nějaké fotečky z nových domovů

První noc byla také moc hodná. Šla spát v devět a probudila se v deset, jedenáct, ve dvanáct ve čtyři a pak už jen ve třičtvrtě na sedm. Ne že by nemohla spát. Možná taky, ale pokaždé se vyčurala, když jsme ji postavili na trávu. Další noci už spala vcelku. Chodí spát v devět a probouzí se v sedm ráno to už potřebuje na záchod. Dneska jí zkusíme nechat spát samotnou. Už usla, tak jme ji položili do pelechu a spí dál. Je asi dost unavená protože jsme si udělali malinkou procházku dozadu na pole. Obojek jsme ji ani nemuseli dávat držela se nás jako klíště. Chvíli se zastavila, ale jak zjistila, že už jsme daleko, tak za námi sprintovala.

Moc ji chutnají ty granulky, co jme u vás koupily. Vůbec se nemusím bát, že by nějakou várku nesnědla, spíše naopak. Nejraději by si dala dvojitý nášup. Dáváme jí nažrat 4krát denně, tak jak jste nám řekla. Dostává v osm, ve dvanáct, ve čtyři a večír zase v osm. Krásně nám to vychází po čtyřech hodinách. V pytli to trochu ubývá. Už se naučila, že si před jídlem musí sednout a čekat dokud nedostane povel ,,ber´´ to se do toho pustí s nadšením. Také už občas poslechne na povely ,,ke mně´´, ,,nesmíš´´, ,,sedni´´. Je neuvěřitelné jak rychle se učí a s jakým nadšením.

Její nejoblíbenější hračka je mamčin smeták z kuchyně. To se vždycky muže zbláznit, když ho dostane. Nejraději na něm má ty štětinky. Jinak má více hraček, se kterými si ráda hraje.

….z dopisu mladé majitelky Veroniky

……..máme o zábavu postaráno, tak jsem se dostala k e-mailu až teď. Easinka se jmenuje Bela a je hrozně hodná. Okamžitě během týdne pochopila základní povely – umí si za piškot sednout a dát pac a nenechá se jen tak něčím rozhodit. První noc spala u náší postele a další noci už spí sama ve svém pelíšku v chodbě, zakňučí, jen když potřebuje čurat, ale to bylo jen dvě noci, že jsme k ní vstávali, teď už spí celou noc bez venčení a bez kňučení.Přes den jdeme venčit hned po probuzení, takže s čuráním není žádnej problém, zaznamelali jsme jen asi tři loužičky, ale to bylo na začátku, než jsme vychytali správné intervaly venčení.

…. z dopisu majitelky Easinky (Bely)

První noc jsem se moc nevyspala, chodili jsme ven každé dvě hodiny… Ale včera večer jsme šli v jedenáct, pak ve čtyři a pak až v devět, takže v poho

No, loužičky už máme za sebou 3… A vždy to byla naše vina, říkali jsme si „ještě chvíli vydržíme“ a ono ne… Nebo jsem byla prostě moc pomalá při obouvání… Ale venku čůrá krásně, máme už svoje klidnější místečko za barákem – ona byla ze začátku z těch aut tak vyděšená, že nechtěla ani čůrat… Ale včera jsme už zvládli i autobus!!! Dělá obrovské pokroky.

A už máme jméno! Když šla po schodech a vysála každičké snítko, tak to přišlo – je jako vysavač, sežere na co přijde… Tak je to Tesla! Je to originální, legrační a docela na to slyší

Miluje děti – vydrží celý den sedět na trávě a koukat se na ně jak si hrají na hřišti a jakmile se ňáké přibliží, div si neukroutí ocásek!

….z dopisu majitelky Deep Peace (Tesly)

Ellinka je stále radostná a pracovitá, Zahrabává si kousací botu
a pak ji lstivě přemisťuje. Přijde na přivolání, umí sedni a reaguje
na zákaz, když začne něco nepatřičného okusovat.
Jízda autem jí nevadí. Většinou jí máme v patách, ale občas nás
sama opustí a klidně si jde ze zahrady lehnou dovnitř do pelíšku.
Miluje hromadu písku a děti. Chtěla by se už družit s pejsky
i kočičkami, ale zatím zachováváme odstup kvůli imunitě.

….z dopisu majitelů malé Ellinky

Nadešel čas a naši štěníci pomalu odcházejí do nových domovů, ke svým páníkům a paničkám, kteří se na ně už moc těší. Plánují, co všechno budou se svými novými kamarády podnikat a píší nám, jak zvládli dlouhé cesty, jak se zabydlují, jak je uvítalo okolí a posílají spousty foteček. Krásný dopis nám přišel od Darečka   :

Moje milá chovatelko,

posílám pozdrav ze Strakonic. Moc se mi tady líbí, prozkoumal jsem celý byt a zahradu, je tady spousta věcí na okusování. Mám svůj vlastní párek dvounožců a postupně si je ochočuji. Říkají mi Darečku, ale když se omylem vyčůrám v bytě, tak mi říkají Darku, ty čuníku. Taky se tady vyskytují lidská mláďata, s těma je obrovská psina a říkají mi Draku. Moc mi chutnají granule, suché i spařené, ale ta mistička je za chvilku prázdná a pak dlouho nic. Mohli by už mi dávat větší dávky? Z hladu jsem sežral i Micinky kočičí granule, ale páníček říkal, že po nich budu mňoukat, tak si je asi odepřu. Oni je stejně přede mnou schovávají. V noci vůbec nepláču, chodím spát okolo půlnoci, ve čtyři se vzbudím a když si se mnou někdo dvacet minut hraje, tak zase usnu a spím až do půl sedmé. Hezký den přeje Enough Dark

PS.   Moji dvounožci tě pozdravují. 

Na stránce Štěňata už jsou vypsaná místa, kam se budou štěníci stěhovat nebo už odstěhovali, aby je případně mohli kontaktovat ostatní kraťandí přátelé. Třeba někteří najdou v okolí své starší brášky a sestřičky nebo kamarády z jiných chovatelských stanic. 

A ještě pár posledních společných foteček, které nám udělal Mirek se Slávkou, páníci modráska Merlina